NOVÝ PERŠTEJN

 

Nový Perštejn

        NOVÝ PERŠTEJN

 

 

Jsme svědky toho, jak za posledních sto let nenávratně zanikly desítky středověkých staveb. Po kdysi pyšných hradech zbyly nepatrné zarostlé pahorky, které ničím nepřipomínají zašlou slávu. To, aby mohly i dalším generacím vypovídat alespoň částečně zachovalé stavby o životě, radostech i starostech našich předků, je snaha nadšenců věnujících se záchraně rozpadlých hradů.

 

 

 

 

 

Je to více než 555 let, co zkušený husitský vojevůdce Jakoubek z Vřesovic dobyl a pobořil hrad Perštejn. Bylo to l. p. 1451. Tím se v podstatě začíná zkáza hradu. Občanské sdružení Nový Perštejn si u příležitosti tohoto výročí vzalo za cíl obnovit povědomí o velikém a výstavním sídle. Součástí činnosti je zkulturnění vlastního areálu. Návštěvníci najdou přímo na místě informace o významném šlechtickém hradě ze 13. a 14. století. Rozsáhlý areál se tyčí na nevysokém kopci nad stejnojmenným malebným letoviskem. Obec, která vznikla současně s hradem, leží v romantickém Poohří na spojnici mezi Chomutovem a Karlovými Vary u Klášterce nad Ohří. Zřícenina hradu Perštejn je přístupná celoročně. Leží na modré turistické značce vedoucí od železniční stanice přes Údolíčko do Měděnce(viz též www.castles.cz). Po návštěvě hradu si mohou turisté odpočinout v samotném letovisku Perštejn či v jeho okolí (viz též www.obec-perstejn.cz). V poslední době zde vznikly nové restaurace a penziony. Je tady sportovní areál s tenisovými hřišti, jedno z  nejpřitažlivějších koupališť v okrese s bungalovy pro ubytování letních hostů. Zveme Vás na návštěvu a přejeme příjemný pobyt.

Kontaktní adresa Nový Perštejn, o.s. Mgr. Tomislav Somol, Zakouřilova  992, 149 00 Praha 11-Chodov.

 

 

Z historie hradu

Kdy byl hrad založen přesně nevíme. Podle původního názvu Borschenstein by zakladatelem mohl být Boreš z Rýzmburka, často připomínaný v l. 1248-1276. Vzhledem k tomu, že první písemná zpráva o hradu je až z r. 1344, kdy je připomínán Bedřich ze Šumburka, pán na Perštejně, by tedy zakladateli mohli také být saští Šumburkové. Ale i tyto dva názory lze spojit. Šumburkové byli totiž spřízněni s Rýzmburky, takže po nich mohli hrad zdědit. Významnými členy rodu byli bratranci Aleš a Vilém ze Šumburka, kteří spolu bojovali o majetek. Nakonec došlo k dělení panství. Aleš získal Perštejn, Vilém si na nedalekém kopci postavil hrad Nový Šumburk. Bylo to l.p. 1431. Oba bratranci se neshodli ani v politických názorech. Vilém se přidal k straně pražanů a Jiřího z Poděbrad, Aleš byl jejím důsledným odpůrcem. Proto vstoupil v r. 1446 do lenního svazku saského knížete Fridricha a otevřel mu svůj hrad Perštejn. Stal se členem strakonické jednoty, nepřátelské Jiřímu z Poděbrad.Německá posádka na Perštejně začala pustošit zboží sousedních Jiříkových spojenců. Nájezdy neskončily ani po Alešově smrti r.1451, kdy se pánem na Perštejně stal Bedřich ze Šumburka a Glouchova. To bylo důvodem, proč uspořádali Jiříkovi spojenci v r. 1451 odvetnou výpravu. V čele tohoto tažení stál zkušený husitský vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Jeho dobře vyzbrojené vojsko s dělostřelectvem oblehlo pevný Perštejn. Posádka nakonec po pěti měsících kapitulovala. Byl jí povolen volný odchod se zbraněmi. Perštejnské panství bylo ponecháno Alešovým potomkům, hrad však byl vypálen a pobořen, aby nemohl sloužit nepřátelům Koruny české. Bedřich na svou porážku nikdy nezapomněl a v l. 1468 až 1469 byl jedním z vůdců křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Teprve její porážka u Vilémova znamenala načas uklidnění. Hrad Perštejn byl částečně opraven. Majitelé panství se střídali. Roku 1537 se poprvé mluví o hradě jako o zřícenině.

Chcete se dovědět více o stavebních dispozicích hradu?

 

Fotogalerie

Torzo čtverhranné věže zajišťující nároží parkánu.

 

Branka z parkánu do dolního nádvoří.

Branka z dolního nádvoří do parkánu.

Úzký parkán - prostor mezi vyšší hlavní a nižší parkánovou hradbou zmenšoval možnost proražení celého opevnění. Pokud by k tomu došlo, vysypal by se na útočníky hlinitý násyp parkánového tělesa.

Bergfrit - mohutná hlavní věž sloužila při obléhání jako poslední útočiště. V dobách míru nebyla užívána. Průměr měla 9,7 m a šířku zdí 3m. Přes tuto masívnost se rozlomila a v původní poloze vidíme pouze poloviční torzo. Části druhé poloviny leží pod věží.

Bergfrit - pohled z palácového jádra.

Pohled z bergfritu na dolní nádvoří.

 

Nová stránka 0 Nová stránka 0